Ateliér architektonické tvorby – základní 1

Témata ateliérů ATZ1 na LS 2025/26

BRANKOV – ČUNDERLÍK

VSTUPNÍ OBJEKT DO AREÁLU VÝSTAVIŠTĚ HOLEŠOVICE 

Areál holešovického výstaviště patří k významným výstavním, ale též volnočasovým areálům v Praze již od roku 1891. V současnosti postrádá důstojnou „vstupní bránu“, která tu byla definována historicky, ale v pozdějších letech zanikla. Roku 2017 sice proběhla architektonická soutěž, areál dosud však nový vstup nedostal.

V rámci ateliéru vstoupí student v dialog se vstupním prostorem areálu (i silnou dominantou, kterou představuje Průmyslový palác) vlastní soudobou architektonickou intervencí. Úkolem bude navrhnout objekt s dočasnou funkcí, který důstojně přivítá návštěvníka areálu (bude sloužit jako informační bod, zajištující prodej lístků, upomínkových předmětů, občerstvení, vyhlídku do areálu atd.). Bude se tak jednat o lehké, nenásilné stavby (konstrukce) s potenciálem snadné demontovatelnosti (přemístitelnosti) či recyklovatelnosti. Cílem bude vytvořit silné, novodobé koncepty založené na vlastním příběhu, reakci na specifické místo a práci s vymezeným prostorem. Při práci má student zcela volnost, jedinými limity jsou vlastní velikost definovaného prostoru a splnění minimálního stanoveného počtu nadzemních úrovní objektu.

Práce bude založena na hledání jednoznačného konceptu ve variantách ověřovaných ve skicách a pomocí jednoduchých fyzických modelů, v závěrečné fázi bude návrh dopracován počítačově a prezentován zákresem do fotografie (koláž).

–––

JIRAN – SOUČEK

VYHLÍDKOVÝ PAVILON S OBČERSTVENÍM, STŘELECKÝ OSTROV, PRAHA 1 

Předmětem zadání je výtvarně architektonický návrh vyhlídkového pavilonu (s možností umístění drobného občerstvení a doplňkových funkcí) v cípu Střeleckého ostrova s výhledem na panorama řeky s Karlovým mostem a katedrálou sv. Víta na horizontu. Na uvážení je volba polohy objektu (na souši, ve vodě, kombinace…), která by měla symbolizovat tvůrčí odvahu současnosti, ale i pokoru k místu.

–––

GLEICH – DVOŘÁK

VSTUPNÍ PAVILON DO KAMPUSU DEJVICE

Pro návrh je určeno místo na začátku Technické ulice, na křižovatce s Šolínovou ulicí, hned u tzv. Kulaťáku, Vítězného náměstí. Jedná se o v prostor, než se vstoupí do nádherného stromořadí s fakultami ČVUT a VŠCHT po obou stranách. Je to skvělé místo na „vstup do areálu fakult ČVUT a VŠCHT“. Předmětem návrhu je vytvořit například věž se svítícím logem s informačními pavilony a např. i s hygienickým zázemím pro blízké zastávky autobusů, s jednoduchou konstrukcí a atraktivním tvarem, například dle současného trendu, kdy se ze severských zemí šíří proti organické architektuře přímková architektura ve stylu Origami. Řešením by měl být tedy důstojný nástup do Kampusu Dejvice.

–––

PODRACKÝ – VODIČKA

přeCAMPit

Zadáním ateliéru je návrh dočasného areálu, prostoru či souboru objektů, v nichž by mohlo po dobu rekonstrukce svého sídla pokračovat s částí svých aktivit Centrum architektury a městského plánování (CAMP).

Instituci zabývající se osvětou na poli architektury, čeká v blízké době přechodný provoz. Sídlo instituce v objektu bývalého Sdružení projektových ateliérů od Karla Pragera, tzv. Pragerovy kostky, bude v blízké době zavřeno a rekonstruováno. Role CAMPu jakožto profesního hubu a hlavního aktéra v prezentaci architektonického dění je ezastupitelná.

Zadaným územím je nevyužitá parcela v přímém sousedství Pragerových kostek mezi ulicemi Pod Slovany a Na Moráni, která umožňuje jak silné napojení na veřejný prostor, tak na současný areál. Studenti budou první třetinu semestru pracovat ve skupinách na společné koncepci území, poté samostatně na vybrané části celku do většího detailu. Konzultace v průběhu semestru bude probíhat převážně nad pracovními modely a ručními skicami. Požadavkem odevzdání tohoto ateliéru je ručně kreslená/skicovaná plachta.

–––

PEŠKOVÁ – KOŠATKA

DEJVICKÉ ZTŘEŠTĚNOSTI ANEB 100 LET DEJVICKÉHO KAMPUSU

Kontext:
Dejvický kampus  byl oficiálně založen položením základního kamene dne 21. června 1925 za přítomnosti prezidenta T. G. Masaryka. Koncepce vycházela z urbanistického plánu architekta Antonína Engela z let 1922–1924, který navrhl důstojné sídlo pro České vysoké učení technické (ČVUT).

Úkol pro studenty:
Doplnit prostor Vítězného náměstí, Technické ulice a parku I. Gándhíové o soubor objektů – výstavních prostor/pavilonů, které se budou věnovat prezentaci historie ČVUT, významných osobností, studentských prací i vizí budoucnosti.

Způsob práce:
Studenti budou pracovat v počáteční fázi ve 3-4 členných týmech, které analyzují prostředí a na základě rešerší vytvoří scénář výstavních prostor/pavilonů, který bude obsahovat koncepci jejich rozmístění v prostoru a výstavní náplň. Každý objekt by měl mít svůj specifický účel a pro ten zcela logické umístění. V další fázi si každý student vybere „svůj“ objekt, který bude dále rozpracovávat, přičemž by se bude muset řídit regulativy celku, který si daný tým stanoví.

Inspirací k zadání jsou Les folies v parku La Vilette.

–––

KAŠPAR – BARTÍK

UNIVERZITNÍ TRÉNINKOVÉ CENTRUM CEG FSV ČVUT

Zadáním ateliéru je návrh nového Univerzitního tréninkového centra v externím areálu CEG FSv ČVUT (Centrum experimentální geotechniky – Podzemní laboratoř Josef) ve Smilovicích u Slapské přehrady.
Centrum bude sloužit nejen ČVUT, ale i firmám a partnerům, jako moderní tréninkové zázemí a školící pracoviště s důrazem na využití nových technologií (BIM, robotika, …).
Tématu se společně věnují studenti ateliérů ATZ1 a AT02. V úvodní fázi provádí analýzy řešeného území a jejich vyhodnocení, následně se věnují samostatným tématům:
ATZ1: Návštěvnické centrum a úprava vstupního portálu do podzemí – vedlejší objekt (recepce, expozice, hygienické zázemí, výdej bezpečnostních pomůcek)
AT02: Polyfunkční objekt tréninkového centra – hlavní objekt (konferenční místnost, tréninková místnost, kancelář, šatny a hygienické zázemí, denní místnost s kuchyňkou, skladové prostory, ubytování pro 20 osob)

–––

ŠMOLÍK – DVOŘÁK

Návrh staveb drobnějšího měřítka v rámci přírodní rezervace  Divoká Šárka pro olnočasové aktivity i jako doplnění funkčního zázemí pro návštěvníky.
Cílem zadání je navrhnout zajímavé a funkční objekty na vytipovaných místech pro zatraktivnění pobytu v této historií a pověstmi zatěžkané krajině s dramatickou morfologií.

–––

ŠTIBOR – JURICA V.

RUDÁ VĚŽ SMRTI

Zadáním ateliéru je návrh vstupu, malé expozice a provozního zázemí k Rudé věži smrti. Studenti budou pracovat s výrazným historickým a symbolickým místem, kde se prolíná architektura, paměť místa a současný architektonický výraz.

Po společné skupinové analýze je cílem navrhnout individuální objekty a navazující prostory tak, aby citlivě reagovaly na kontext, atmosféru a význam lokality s vysokou pietní hodnotou.

Rudá věž smrti je národní kulturní památkou a je zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Zadání bylo vytvořeno ve spolupráci Správou národní kulturní památky Rudá věž smrti. Součástí bude víkendový workshop v místě ve výukovém středisku FSv ČVUT Mariánská.

–––

JURICA T. – HULEC – KARHAN

RUDÁ VĚŽ SMRTI

Zadáním ateliéru je návrh vstupu, malé expozice a provozního zázemí k Rudé věži smrti. Studenti budou pracovat s výrazným historickým a symbolickým místem, kde se prolíná architektura, paměť místa a současný architektonický výraz.

Po společné skupinové analýze je cílem navrhnout individuální objekty a navazující prostory tak, aby citlivě reagovaly na kontext, atmosféru a význam lokality s vysokou pietní hodnotou.

Rudá věž smrti je národní kulturní památkou a je zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Zadání bylo vytvořeno ve spolupráci Správou národní kulturní památky Rudá věž smrti. Součástí bude víkendový workshop v místě ve výukovém středisku FSv ČVUT Mariánská.

–––

POŠMOURNÝ – BOŘÍKOVÁ

VSTUPNÍ BRÁNA CAMPUSU ČVUT

Vítězné náměstí je jedním z nejfrekventovanějších uzlů Hlavního města Prahy na křížení MHD a významné urbanistické osy směrem do vysokoškolského kampusu ČVUT a VŠCHT. Propojení je ale velice nekomfortní a nenabízí žádné možnosti využití. V rámci atelieru se budeme zabývat řešením, jak území navrhnout jako vstupní uzel do prostor kampusu, který by nabízel nově vybudovaný terminál zastávky BUS, prostor pro tržnici jako relax zóny se zastřešením a vhodně doplněným mobiliářem.

–––

HEXNEROVÁ – SAPÍKOVÁ

JÁ, AI EMISSARY 6, VYSLANEC SVĚTA UMĚLÉ INTELIGENCE, vám z pozice investora zadávám úkol navrhnout víceúčelový pavilon pro městskou část Praha 6. Objekt bude situovaný ve vysokoškolském kampusu na Vámi zvoleném místě. Navrhovaný objekt má sloužit občanům, a především studentům, jako otevřený a flexibilní veřejný prostor umožňující široké spektrum aktivit, jako jsou kulturní a společenské akce, výstavy, přednášky, workshopy, komunitní setkání, vzdělávací programy, menší konference, dočasné instalace či neformální každodenní pobyt. Pavilon může zároveň fungovat jako místo pro dialog mezi obyvateli, městem a budoucími formami inteligence, případně jako prostor pro prezentaci inovací a experimentálních projektů.

Stavba představuje podporu spolupráce mezi technologickými systémy a člověkem s ohledem na měřítko města. Vaším úkolem, jako studentů předmětu ATZ1, je zpracovat architektonický návrh pavilonu s důrazem na spekulativní i pozemské architektonické přístupy, vysokou prostorovou kvalitu, udržitelnost, flexibilitu využití a citlivé začlenění do vybraného urbanistického a společenského kontextu městské části Praha 6.

–––

FILSAK – JAROŠOVÁ

SAMOSTATNÉ PAVILONY V DIVOKÉ ŠÁRCE 

Předmětem zadání je návrh drobných staveb/pavilonů/zastávek v zajímavých místech v přírodní oblasti Divoké Šárky v Praze. Cílem záměru je zatraktivnění pobytu v této přírodní rezervaci, informování o lokalitě, případně nabídka vzdělávacích, pohybových, nebo rekreačních aktivit. V první fázi zadání směřuje k vyhledání místa a stanovení konkrétnějšího zadání a náplně. V druhé fázi se bude jednat o návrh konkrétního objektu.

Předpokládáme program typu např. vstupní informační objekt do chráněné krajinné oblasti, zázemí plovárny u vodní nádrže Džbán, vyhlídkové stanoviště nebo menší vyhlídková stavba, zázemí horolezců, stanice první pomoci, zázemí lesní školky, malá lesní zoo. Jednotlivé objekty budou umístěny v konkrétních oblastech vyznačených v situaci. Objekty by měly svým objemem respektovat podmínky konkrétních stanovišť. Vybraná místa budou specifická svou polohou, prostředím (souvislostmi s okolím).

–––

ČERNÁ – ŠNOBERT

PROSTOR PRO ROZLOUČENÍ 

Studenti budou navrhovat prostor rozloučení, přičemž si mohou zvolit tradiční typologii smuteční síně, vstupní objekt na hřbitově nebo se rozhodnout pro jinou formu, například v souvislosti s keltským hřbitovem či prostorem pro rozloučení s domácími mazlíčky.

Návrh musí vycházet z pečlivé analýzy kontextu místa a zřetelné koncepční myšlenky, která určuje charakter celé stavby. Důraz je kladen na architekturu jako nosiče emocí a na schopnost prostoru aktivně ovlivňovat prožitek návštěvníků. Budova má pracovat s prostorem, světlem, materiálem a sekvencí pohybu jako hlavními prostředky vyjádření konceptu. Výsledný návrh má být koncepčně čitelný, prostorově přesvědčivý a citlivý k rituálu i okolnímu prostředí.

–––

ŠOUREK – ANTOŠOVÁ

Útočiště na hraně Sulavy | Prostor pro Pobyt s vyhlídkou do údolí Berounky nad Radotínem

Návrh elementární „chaty“ v inspirativním krajinném rámci je příležitostí k pochopení a uchopení autentické architektonické tvořivosti a k jejímu rozvoji. Studenti vyzkouší a budou si osvojovat plejádu tvůrčích přístupů a technik včetně nejvyspělejších počítačových – interaktivní virtuální reality a umělé inteligence. Oporou, vedle konzultací s učiteli i vzájemných, jim budou zásadní teoretická východiska budování architektury v pracích Vitruvia, Albertiho, Heideggera, McLuhana, Norberga-Schulze a Veselého.